Dostáváme se do začarovaného kruhu, ze kterého zdánlivě není úniku. Člověk pod tlakem může mít pocit, že kdyby se na chvíli zastavil, všechno se rozpadne a bude to ještě horší.
Jak se ale máme naučit zvládat stres, když nedokážeme ani na chvíli zastavit? Špatná zpráva je, že bez krátkého zastavení to nepůjde. Dobrá zpráva je, že to za to stojí.
Lidé mají často představu, že klidu se dá dosáhnout jen s prázdnou myslí. A když dosáhnout prázdnou mysl není možné, klid se zdá stejně nedosažitelný, což nás ještě více frustruje. Prázdna mysl je mýtus z filmů. Mozek nedokáže na nic nemyslet – když vám řekneme „nemyslete na růžového slona“, co se vám vynoří v hlavě?
Mindfulness se soustředí na o mnoho realističtější cíl – uvědomění si toho, co se děje okolo mě a ve mně právě teď, v tomto momentu. Často totiž na podněty reagujeme automaticky, jakoby reflexem. Tak se necháváme ovládat emocemi, což může být neproduktivní.
Slovo mindfulness se dá do češtiny přeložit jako všímavost nebo všímavý stav. Je to opak slova mindlessness, což znamená bezhlavost nebo jednání bez rozmyslu. A přesně o tom tento přístup je – o všímání si. Psychologové a vědci se tímto tématem zabývají už téměř 30 let a nacházejí stále více benefitů.
Stres se projevuje mnohými fyzickými i psychickými znaky – zvýšená teplota, pocení, zrychlený tep, rozlétané myšlenky, snížené soustředění. Přichází úzkost, která omezuje naši kapacitu objektivně zhodnotit situaci a zaměřuje naše myšlení jen na nejhorší možné scénáře.
Když se cítíme pod příliš velkým tlakem, máme pocit, že musíme přidat, zrychlit, zlepšit se. Ale nejlepší – přesto, že se to zdá být opakem toho, co potřebujeme – je zastavit se. Zhluboka se nadechnout a uvědomit si všechny pocity, které prožíváme. Bude to velmi široká škála pocitů a některé z nich mohou být i protichůdné.
V práci se můžeme cítit nekompetentní, zatím co děláme důležitá rozhodnutí, na které nemá nikdo jiný z kolegů dostatek zkušeností, doma si můžeme připadat jako špatní rodiče i přesto, že našim dětem dáváme vše, co potřebují, a tak dále.
Hluboký nádech a sklenice magnéziové vody jsou první pomoc. Potom přichází ta těžší část, zahledění se do svého nitra. To není vždy lehké a může to být i nepříjemné. Stres, úzkost a deprese mohou pocházet z minulého zážitku, ale i z dlouhodobého vytavování se vysokému tlaku. Nemusíte se snažit zjistit, co je prapůvod vašich těžkostí – pro začátek stačí uvědomit si, co vyvolalo vaše pocity dnes, v této chvíli.
Co byl spouštěč? Jak jste reagovali? Proč teď prožíváte právě tyto emoce? Uvědomte si tyto věci a prozkoumejte je. Přiznejte si, jak se cítíte, a akceptujte to. Zkuste tento postup při nejbližší příležitosti, kdy budete znovu pod tlakem a uvidíte, že to bude lepší.
Tyto dvě cvičení spolu velmi úzce souvisí. Během cvičení jógy musíme soustředěně dýchat, stejně jako u mindfulness cvičení. Všechny pózy musíme dělat promyšleně, což je princip této filozofie. Výborně se proto doplňují a jsou skvělým základem pro zdravé tělo a klidnou mysl.
V první řadě si musíme říci, že všelék neexistuje. A pokud vám ho někdo nabízí, buďte velmi obezřetní. Ani mindfulness není všelék, má však prokazatelný vliv na duševní zdraví. Pomáhá nám zastavit začarovaný kruh stresu, o kterém jsme psali v úvodu článku.
Důvody jsou dva: uvědomování si svých pocitů a jejich přijetí. Akceptovat svoje pocity neznamená nechat jim nekontrolovaný průběh. Můžeme přijmout, že se velmi zlobíme, nemusíme však proto kolem sebe házet talíře.
Právě naopak – uvědomění si svých pocitů a jejich přijetí nás má vést k lehčímu vyrovnání se s nimi. Když něčemu rozumíme, můžeme to zpracovat. Pokud to neuděláme, pouze to odkládáme do mentální klícky a necháváme to tam pěkně potichu hnít. Proto je o mnoho lepší si svoje emoce uvědomovat a akceptovat je – jde nám přece o dosažení harmonie.